1, Metoda stanovení velikosti částic krmiva
Velikost částic krmiva se týká tloušťky krmných surovin, krmných přísad a krmných produktů. V současné době je relevantní národní normou "Metoda dvouvrstvého síta pro stanovení velikosti částic mletí krmiva" (GB/T5917.1-2008). Zkušební postup je podobný zkušební metodě vydané Americkou společností zemědělských inženýrů. Podle intenzity drcení krmiva lze drcení rozdělit na dva druhy: hrubé drcení a jemné drcení. Obecně je velikost částic větší než 1000 μm pro hrubé drcení a velikost částic je menší než 600 μm pro jemné drcení.
2, proces drcení krmiva
Mezi běžně používané mlýny na krmivo patří kladivové mlýny a bubnové mlýny. Při použití je třeba jej vybrat podle drtícího výkonu, spotřeby energie a typu podávání. Ve srovnání s kladivovým mlýnem má bubnový mlýn rovnoměrnější velikost částic, obtížnější provoz a vyšší náklady na stroj. Kladivové mlýny zvyšují ztrátu vlhkosti zrna, jsou hlučné a mají méně rovnoměrnou velikost částic při drcení, ale instalacenákladymůže býtpolovina tohobubnový mlýn.
Obecně platí, že krmné mlýny instalují pouze jeden typ drtiče, kladivového mlýna nebo bubnového mlýna. Nedávné studie ukázaly, že vícestupňové rozmělňování může zlepšit jednotnost velikosti částic a snížit spotřebu energie. Vícestupňové drcení se týká drcení kladivovým mlýnem a poté bubnovým mlýnem. Relevantních údajů je však málo a je zapotřebí dalšího výzkumu a srovnání.
3, Vliv velikosti částic na energetickou a živinovou stravitelnost obilného krmiva
Mnoho studií hodnotilo optimální velikost částic obilovin a vliv velikosti částic na stravitelnost energie a živin. Většina doporučené doporučené velikosti částic se objevila ve 20. století a předpokládá se, že krmivo s průměrnou velikostí částic 485-600 μm může zlepšit stravitelnost energie a živin a podpořit růst prasat.
Četné studie prokázaly, že snížení velikosti drcených částic zrn zlepšuje energetickou stravitelnost. Snížení velikosti zrn pšenice z 920 μm na 580 μm může zvýšit ATTD škrobu, ale nemá žádný vliv na hodnotu ATTD GE. ATTD prasat GE, DM a CP krmených 400μm stravou ječmene byla vyšší než u 700μm diety. Když se velikost částic kukuřice snížila z 500 μm na 332 μm, zvýšila se také rychlost degradace fytátového fosforu. Když se velikost zrna kukuřice snížila z 1200 μm na 400 μm, ATTD DM, N a GE se zvýšil o 5 %., 7%, a7 %, resp, a typ mlýnku může mít vliv na energetickou a stravitelnost živin. Když se velikost zrna kukuřice snížila z 865 μm na 339 μm, zvýšilo to ATTD škrobu, hladiny GE, ME a DE, ale nemělo žádný vliv na celkovou střevní stravitelnost P a SID AA. Když se velikost zrna kukuřice snížila z 1500 μm na 641 μm, mohlo se zvýšit ATTD DM, N a GE. Hladiny ATTD a ME DM, GE u prasat krmených 308 μm DDGS byly vyšší než u 818 μm DDGS prasat, ale velikost částic neměla žádný vliv na ATTD N a P. Tato data ukazují, že ATTD DM, N a GE lze zlepšit, když se velikost zrna kukuřice sníží o 500 μm. Obecně nemá velikost částic kukuřice nebo kukuřičného DDGS žádný vliv na stravitelnost fosforu. Snížení velikosti drtivých částic krmiva pro fazole může také zlepšit energetickou stravitelnost. Když se velikost částic lupiny snížila z 1304 μm na 567 μm, lineárně se zvýšily i ATTD GE a CP a SID AA. Podobně snížení velikosti částic červeného hrášku může také zvýšit stravitelnost škrobu a energie. Když se velikost částic sójového šrotu snížila z 949 μm na 185 μm, nemělo to žádný vliv na průměrný SID energie, esenciálního a neesenciálního AA, ale lineárně zvýšilo SID isoleucinu, methioninu, fenylalaninu a valinu. Autoři navrhli 600 μm sójového šrotu pro optimální AA, energetickou stravitelnost. Ve většině experimentů může zmenšení velikosti částic zvýšit hladiny DE a ME, což může souviset se zlepšením stravitelnosti škrobu. U diet s nízkým obsahem škrobu a vysokým obsahem vlákniny se snížením velikosti částic stravy zvyšuje hladina DE a ME, což může souviset se snížením viskozity tráveniny a zlepšením stravitelnosti energetických látek.
4, Vliv velikosti částic krmiva na patogenezi žaludečního vředu u prasat
prasečí žaludek se dělí na žlázové a nežlaznaté oblasti. Neglandulární oblast je oblastí s vysokým výskytem žaludečních vředů, protože žaludeční sliznice v oblasti žláz má ochranný účinek. Snížení velikosti částic krmiva je jednou z příčin žaludečních vředů a typ produkce, hustota produkce a typ ustájení mohou také způsobit žaludeční vředy prasat. Například snížení velikosti zrn kukuřice z 1200 μm na 400 μm a z 865 μm na 339 μm může vést ke zvýšení výskytu žaludečních vředů u prasat. Výskyt žaludečních vředů u prasat krmených peletami o zrnitosti 400 μm byl vyšší než u prášku se stejnou zrnitostí. Používání pelet má za následek zvýšený výskyt žaludečních vředů u prasat. Za předpokladu, že se u prasat vyvinuly příznaky žaludečního vředu 7 dní po podání jemných pelet, pak krmení hrubými peletami po dobu 7 dní také zmírnilo příznaky žaludečního vředu. Prasata jsou po žaludeční ulceraci vnímavá k infekci Helicobacter. Ve srovnání s hrubým krmivem a práškovým krmivem se sekrece chloridů v žaludku zvýšila, když byla prasata krmena jemně drcenou stravou nebo peletami. Zvýšení chloridů také podpoří proliferaci Helicobacter, což má za následek snížení pH v žaludku.Účinky velikosti částic krmiva na růst a užitkovost prasat
5, Účinky velikosti částic krmiva na růst a užitkovost prasat
Snížení velikosti zrn může zvýšit akční plochu trávicích enzymů a zlepšit stravitelnost energie a živin. Toto zvýšení stravitelnosti se však nepromítá do zlepšené růstové výkonnosti, protože prasata zvýší příjem krmiva, aby kompenzovala nedostatek stravitelnosti a nakonec získala potřebnou energii. V literatuře se uvádí, že optimální velikost částic pšenice v krmných dávkách selat po odstavu a prasat ve výkrmu je 600 μm a 1300 μm.
Když se velikost zrna pšenice zmenšila z 1200μm na 980μm, mohl být příjem krmiva zvýšen, ale účinnost krmiva neměla žádný vliv. Podobně, když se zrnitost pšenice snížila z 1300 μm na 600 μm, mohlo dojít ke zlepšení krmné účinnosti prasat ve výkrmu 93–114 kg, ale na prasata ve výkrmu 67–93 kg to nemělo žádný vliv. Na každých 100 μm zmenšení velikosti zrna kukuřice se G:F rostoucích prasat zvýšil o 1,3 %. Když se velikost zrna kukuřice snížila z 800 μm na 400 μm, G:F prasat se zvýšil o 7 %. Různá zrna mají různé účinky na snížení velikosti částic, jako je kukuřice nebo čirok se stejnou velikostí částic a stejným rozsahem snížení velikosti částic, prasata preferují kukuřici. Když se velikost zrna kukuřice snížila z 1000 μm na 400 μm, ADFI prasat se snížilo a G:F se zvýšil. Když se zrnitost čiroku snížila ze 724 μm na 319 μm, došlo také ke zvýšení G:F dokrmovacích prasat. Nicméně růstová výkonnost prasat krmených 639 μm nebo 444 μm sójovým šrotem byla podobná jako u 965 μm nebo 1226 μm sójového šrotu, což může být způsobeno malým přídavkem sójového šrotu. Proto se výhody, které přináší snížení velikosti částic krmiva, projeví pouze tehdy, když je krmivo přidáváno ve velkém množství do stravy.
Když se velikost zrna kukuřice zmenšila z 865 μm na 339 μm nebo z 1000 μm na 400 μm a velikost zrna čiroku se snížila ze 724 μm na 319 μm, mohla se zlepšit porážka jatečně upravených těl prasat ve výkrmu. Důvodem analýzy může být zmenšení velikosti zrna vedoucí ke snížení hmotnosti střev. Některé studie však zjistily, že když se velikost zrna pšenice sníží z 1300 μm na 600 μm, nemá to žádný vliv na míru porážky prasat ve výkrmu. Je vidět, že různá zrna mají různé účinky na zmenšení velikosti částic a je zapotřebí dalšího výzkumu.
Existuje jen málo studií o vlivu velikosti částic potravy na tělesnou hmotnost prasnice a růstovou výkonnost selat. Snížení velikosti zrna kukuřice z 1200 μm na 400 μm nemá žádný vliv na tělesnou hmotnost a ztrátu hřbetního tuku u kojících prasnic, ale snižuje příjem krmiva u prasnic během laktace aapřírůstek hmotnosti sajících selat.
